Státnice, bakalářka, stres, stres, stres
Pamatujete si, jak jsem v minulém článku začala psát ambiciózně anglicky s tim, že chci procvičovat? Hah I think not, nějak se na to necítim. Prostě se potřebuju vypsat ze všech myšlenek a jediný způsob, jak to zvládnout, je prostě česky. Oh how foolish I was.
Minule jsem chtěla psát o státnicích a bakalářce, ale zjistila jsem, že jsem ještě někde uvnitř sebe neuzavřela kapitolu ''maturita'', takže jsem se rozepsala o ní. Momentálně je to pro mě uzavřené téma. Ještě aby ne, jsou to 3 roky lol. Konečně.
Nicméně teď přišlo na řadu to větší zlo. O maturitě se mluví jako o formalitce, kterou má skoro každý. Státnice a obhajoba bakalářské práce už je jiný kafčo, i když stále platí fakt, že v dnešní době má vysokou školu skoro každý. A já se ptám JAK??? Jaktože se ti lidé nezhroutí z toho veškerého stresu? Proč někomu nedělá problém psát bakalářskou práci a já se z toho hroutím jak domeček z karet? Představa, že dopíšu bakalářku a předstoupím před komisi, abych ji obhájila, je příšerná a chce se mi z ní pomalu brečet. Ano, jestli vám to dochází až teď, tak jsem poněkud labilní a vše strašně moc řeším, ale já to prostě neumím jinak.
Dnes jsem konečně tak pomalu začala psát. Jde mi to hrozně, jsem zpomalená, nevím jak to celé formulovat, citovat neumím, vyjadřovat se neumím, česky neumím??? Jestli nějakým zázrakem zvládnu napsat obstojnou teoretickou část, která se bude alespoň trochu dobře číst, tak se nejspíš složím u praktické části. Z té mám největší strach. Já totiž ani pořádně nevím, jak ji chci udělat a čas už skoro nemám. Chci udělat dotazník, rozhovor se starostou??? Já vážně nevím, nechci totiž mluvit s nikým, já tyhle sociální situace totiž moc nezvládám.
Bakalářka musí být kompletně odevzdaná do 24.4.2020. Dnes je 3.3.2020, takže mám zhruba měsíc a 3 týdny. POMOC. Každopádně s kámoškama jsme si daly challenge, že chceme mít celou bakalářku dopsanou do půlnoci 30. března. NEMÁM NEJMENŠÍ ŠANCI. To budu totiž ráda, když dokončim teprve tu teoretickou část, lol POMOC nadruhou. Holky pak vymyslely, že když to některá z nás nesplní, bude muset říct tomu, koho má ráda, že ho má ráda. Zní to trošku, jak kdyby nám bylo 13, ale já nejspíš ještě v tom věku zaseklá jsem, což je vážně smutný. Každopádně, kdybych mu to musela říct, tak se asi zhroutim, protože já nikdy neuměla vyznávat svoje city a tohle by bylo vážně hrozně trapný.
Tak mě, napadá, že mám nejspíš téma pro příští článek. O NĚM. Původně jsem chtěla napsat, že se konečně nebudu zabývat stresujícím tématem jako je maturita nebo bakalářka, ale tohle taky neni moc veselý. Je to dost zoufalý a mně nezbývá nic jinýho, než se smát sama sobě.
PS.: Držte mi palce, ať do příštího článku pokročim s bakalářkou. Musim si asi rozvrhnout nějakej plán. A nejlíp to udělám hned. AHOJ.
Minule jsem chtěla psát o státnicích a bakalářce, ale zjistila jsem, že jsem ještě někde uvnitř sebe neuzavřela kapitolu ''maturita'', takže jsem se rozepsala o ní. Momentálně je to pro mě uzavřené téma. Ještě aby ne, jsou to 3 roky lol. Konečně.
Nicméně teď přišlo na řadu to větší zlo. O maturitě se mluví jako o formalitce, kterou má skoro každý. Státnice a obhajoba bakalářské práce už je jiný kafčo, i když stále platí fakt, že v dnešní době má vysokou školu skoro každý. A já se ptám JAK??? Jaktože se ti lidé nezhroutí z toho veškerého stresu? Proč někomu nedělá problém psát bakalářskou práci a já se z toho hroutím jak domeček z karet? Představa, že dopíšu bakalářku a předstoupím před komisi, abych ji obhájila, je příšerná a chce se mi z ní pomalu brečet. Ano, jestli vám to dochází až teď, tak jsem poněkud labilní a vše strašně moc řeším, ale já to prostě neumím jinak.
Dnes jsem konečně tak pomalu začala psát. Jde mi to hrozně, jsem zpomalená, nevím jak to celé formulovat, citovat neumím, vyjadřovat se neumím, česky neumím??? Jestli nějakým zázrakem zvládnu napsat obstojnou teoretickou část, která se bude alespoň trochu dobře číst, tak se nejspíš složím u praktické části. Z té mám největší strach. Já totiž ani pořádně nevím, jak ji chci udělat a čas už skoro nemám. Chci udělat dotazník, rozhovor se starostou??? Já vážně nevím, nechci totiž mluvit s nikým, já tyhle sociální situace totiž moc nezvládám.
Bakalářka musí být kompletně odevzdaná do 24.4.2020. Dnes je 3.3.2020, takže mám zhruba měsíc a 3 týdny. POMOC. Každopádně s kámoškama jsme si daly challenge, že chceme mít celou bakalářku dopsanou do půlnoci 30. března. NEMÁM NEJMENŠÍ ŠANCI. To budu totiž ráda, když dokončim teprve tu teoretickou část, lol POMOC nadruhou. Holky pak vymyslely, že když to některá z nás nesplní, bude muset říct tomu, koho má ráda, že ho má ráda. Zní to trošku, jak kdyby nám bylo 13, ale já nejspíš ještě v tom věku zaseklá jsem, což je vážně smutný. Každopádně, kdybych mu to musela říct, tak se asi zhroutim, protože já nikdy neuměla vyznávat svoje city a tohle by bylo vážně hrozně trapný.
Tak mě, napadá, že mám nejspíš téma pro příští článek. O NĚM. Původně jsem chtěla napsat, že se konečně nebudu zabývat stresujícím tématem jako je maturita nebo bakalářka, ale tohle taky neni moc veselý. Je to dost zoufalý a mně nezbývá nic jinýho, než se smát sama sobě.
PS.: Držte mi palce, ať do příštího článku pokročim s bakalářkou. Musim si asi rozvrhnout nějakej plán. A nejlíp to udělám hned. AHOJ.
Comments
Post a Comment